Na podzim zavítal na více jak půlku venkovních utkání a těšil se na jarní domácí odvety. Jestli se nakonec odehrají, je zatím nejasné. V době čekání se tak Jaroslav Vlášek, kterého místní znají pod přezdívkou Šafář, zúčastnil týdenní soutěže s TJ Slavoj Ledenice. A dokázal jí vyhrát.
Jako čerstvý výherce… co na soutěž říkáte? Byla těžká?
Soutěž byla velice zábavná. Myslím, že v tomto období jsou soutěže tohoto charakteru vítaným zpestřením. Jako skalní fanoušek Slavoje jsem se rozhodně musel zúčastnit a dát do toho krom vědomostí i to srdíčko. Děkuji vedení Slavoje, že si s ní dalo takovou práci. Celkově byla soutěž v některých ohledech poměrně náročná a nutila soutěžící zapojit mozkové závity.
Která otázka byla nejtěžší a proč?
Nejtěžší byla určitě otázka číslo 1, obvod pasu legendárního halva našeho mančaftu, Míši Bezíka. Stálo mě to hodně přemýšlení. Nakonec jsem výslednou hodnotu určil podle sebe a tento tip vyšel, byl v normě.
A která byla naopak nejlehčí?
Nejlehčí otázkou byla otázka číslo 7, u které jsem věděl výsledek na 100 % už ze zadání i bez fotky. Jelikož Tomáš Rosický za Slavoj bohužel nehraje, nemohl to být nikdo jiný nežli levonohý univerzál Koži (pozn. Martin Kožant). Snad mu bude do budoucna zdraví sloužit více než doposud, stále v něm dříme dosud nenaplněný potenciál a mohl by být platným členem A-týmu.
Jak často chodíte na zápasy Slavoje?
Na domácí zápasy Slavoje se snažím chodit pravidelně. Na výjezdy pak podle situace a času.
Když se do areálu dostanete, jste většinou slyšet. Baví vás aktivní fandění?
Ano, svou přítomností v areálu a aktivním fanděním se snažím kluky na place podpořit. Fotbal miluju a když už aktivně nehraju, musím alespoň pořádně fandit!
Místní vás znají pod přezdívkou „Šafář“. Kdy a jak vlastně vznikla?
Ta přezdívka vznikla kdysi dávno, bude to tak 15 let. Na maturitním plese DJ Basslickera, tedy Vaška Votavů, kdy jsem zůstal sedět u stolu se založenýma rukama a řádně důležitým výrazem, když šli všichni ostatní Ledeňáci tancovat na nějakou infantilní píseň. Když se vrátili, říká mi současný radní a kronikář městyse Ledenice Jirka Cukr: „Ty vole, ty tu sedíš jak šafář!“ Takže za tu přezdívku vděčím jemu a od té doby se tak ujala, že mi většina lidí jinak ani neřekne.
Co říkáte na aktuální stav Slavoje? Po podzimu je na posledním místě… kolik zápasů jste na podzim viděl?
Letos jsem v průběhu podzimu zavítal kluky podpořit hned na několik venkovních zápasů. Například do Lomnice, Bukovska, Slavonic, Buku nebo Velenic. A především zápas v Lomnici stál za to.
Na jaře se mělo hrát jen doma, navíc v rekonstruovaném areálu. Těšil jste se na odvety?
Na jarní část soutěže a na domácí zápasy v zrekonstruovaném areálu jsem se vážně těšil a chystal jsem se na všechna utkání. Taková příležitost, abychom odehráli celé jaro doma, se už nejspíš opakovat nebude. Mrzí mě, že nastala situace, jaká nastala, ale bohužel. Nezbývá než doufat, že se ta pandemie přežene co nejrychleji s co nejmenšími důsledky. A všichni se budeme moci věnovat svým koníčkům jako dřív.
Pokud se soutěže kvůli COVID-19 nerozběhnou, jaký scénář by podle vás měl od svazu s nižšími soutěžemi následovat?
Stále jsem optimistou a věřím, že se soutěže rozběhnou a budou dohrávat v létě. Pokud by se však jarní část soutěže nekonala, byl bych pro anulování celé letošní sezóny. Ukončit soutěž pouze s výsledky z půlky sezóny by dle mého názoru nebylo ani spravedlivé, ani regulérní. A pro Slavoj navíc fatální.
Co vy osobně? Věnujete se nějakému sportu? Hrával jste florbalové turnaje za ledenické Pupkáče nebo místní Yauwais Cup, ale už nějakou dobu jste se na soupisce neobjevil…
Po vážném zranění kolene už mi nezbývá, než se trochu šetřit a věnovat se spíše rekreačnějším formám pohybu. Za Pupkáče jsem florbal hrával často a rád, nevylučuji, že bych se na nějaký propagační zápas opět nezúčastnil. To samé platí pro nějaký fotbalový srandamač! Nicméně zdraví máme jen jedno a už jsem se smířil s faktem, že stoperskou dvojici se Sergiem Ramosem v Realu nevytvořím.
Je něco, co vám kolem Slavoje chybí?
Domnívám se, že Slavoj má v posledních letech zázemí vysoko převyšující standardy I. B třídy. To je především zásluha městyse, aktivních a nadšených lidí kolem Slavoje a taky štědrých sponzorů. Do budoucna bych viděl jako stěžejní rekonstrukci šaten. Za největší problém však považuji absenci dorosteneckého týmu, především z důvodu zcela chybějící kontinuity mezi mládežnickými kategoriemi a dospělým fotbalem. To je však problém takřka historický, jelikož poslední dorost v Ledenicích byl ten, v kterém jsem byl já, Kája Havelka, Michal Erbert, Peťa Čížkovský nebo Vláďa Bureš. A to už je více než 10 let. Naštěstí zbyl z tohoto týmu v současném kádru mužů alespoň Kája Havelka, který se již ve svých 30 letech zařadil mezi absolutní ikony Slavoje a je tmelícím prvkem celé kabiny.
Co byste vzkázal klukům do kabiny až se zase rozběhnou tréninky a soutěže?
Klukům bych rád vzkázal, aby do toho dali to srdíčko, makali a bojovali za Slavoj do posledních sil. My, fanoušci Slavoje, jim věříme, stáli jsme za nimi, stojíme a stát budeme! Ten kraj uhájíme! A pak to řádně oslavíme tak, že se bude pít i míza ze stromů!
