Šest zápasů a pouze dva získané body znamenají pro Slavoj Ledenice chvost tabulky. Po utkání s AC Buk (2:3) odpovídal na otázky Matěj Volf, který vstřelil obě branky domácího týmy.
Po roce se vám znovu vůbec nepovedl vstup do soutěže. Kde lze hledat důvody?
Je pravda, že bodový zisk je hrozný. Navíc ani naše hra není kdovíjaká. Hodně zápasů jsme měli dobře rozehraných, ale po hrubých chybách nás soupeř trestal. A naopak my se na gól strašně nadřeme. To, co nás dříve zdobilo, nám teď prostě nejde. Do šancí se dostaneme, ale proměníme možná jednu z deseti. To je strašná bilance.
Bystřice, Mladé nebo Buk. Ve všech těchto zápasech jste právě těch šancí měli dost. O to více vás musí mrzet, že máte jen dva body.
Každý zápas je prakticky stejný. Ze začátku hrajeme dobře, vypracujeme si několik šancí, ale gól nedáme. Pak přijde jedna akce soupeře a lovíme míč ze sítě. To nás srazí a nechci říkat, že se sesypeme, ale úplně ztratíme náboj a chuť.
Dá se popsat, co se děje v kabině před zápasem? V hlavách to už musíte mít, že druhý rok po sobě nevyhráváte.
Na tohle nemyslíme. Po zimní přípravě, která byla povedená, jsme věřili, že na jaře to zachráníme. Měli jsme elán a chuť do hry. Povedla se nám i letní příprava. V zápasech jsme hráli slušný fotbal. Možná jsme si trošku alibisticky mysleli, že to půjde samo. Nezachytili jsme start soutěže a zase to musíme dohánět. Potřebujeme zápas, který nás nakopne. Ideálně v kombinaci s tím, že dáme více gólů a chytnou se naši útočníci. Nemáme špatné hráče, ale jak se říká, tak na nás leží deka.
Zápas s Bukem se vám osobně povedl. Dal jste dva góly, ale bohužel body si odvezl soupeř.
Náš výkon se mi ale nelíbil. Góly jsou sice fajn, ale vyměnil bych je za tři body. V zápase jsme měli štěstí i smůlu. Moje góly byly se štěstím, hodně šancí ale gólem neskončilo. Pak přišla 90. minuta a penalta nepenalta. Dva kluci se potkají nohami… sudí to může písknout na obě strany a rozhodne se pro mě nepochopitelně pro penaltu. To jsou přesně ty věci, které nás sráží.
Zápasů do konce podzimu je ještě relativně dost, ale papírově máte teď před sebou těžší los.
V první řadě chci říct, že nejsme nějak výrazně skeptičtí. Na los se moc popravdě nedívám. Jsme tým, který nedominuje, ale přizpůsobuje se hře. Proto je jedno, jestli hrajeme s prvním nebo předposledním. Musíme do týmu dostat pohodu, pak to přijde. Technicky máme dobrý tým, je to prostě v hlavách.
Trenér stále hledá ideální sestavu a často točí hráče. Dá se třeba říct, že s Bukem už to bylo přibližně na ideálu?
Sestava se stále hledá, to je asi pravda. Další věc je, že do sestavy hodně zasahuje práce, zranění a další absence některých hráčů. Sestavu musíme skládat, jak se dá, v tom to má trenér těžké. Osa týmu se ale poměrně drží.
Nejbližší soupeř jsou Třebětice, které atakují první místo v tabulce. Co od zápasu můžete očekávat?
V Třeběticích se mi nikdy nelíbilo. Je to hrozně těžký soupeř a bude to zápas o tvrdých soubojích. Já bohužel budu v práci, takže klukům budu fandit na dálku. Třebětice mají navíc výbornou diváckou základnu. Je sice otázka, jak to bude v aktuální době, ale předpokládám, že přijdou. Navíc si pamatuji, že to tam bolelo. Byla tam i záchranka na vyhozené rameno. Každý soupeř je hratelný, klukům věřím, že můžou překvapit.
Budete souhlasit, že vám obecně déčková skupina nesedí? Asi byste radši hráli opět v áčku. Je to tak?
Naprosto souhlasím. Kdybychom si mohli vybrat, tak chceme do áčkové skupiny. Pro nás je více fotbalovější. Déčková je naopak více soubojová, kdy týmy nakopávají míče a nehrají kombinačně. A to nám moc nesedí. Na to se ale nevymlouváme. Do dalších zápasů jdeme bojovat! Krajskou soutěž chceme udržet.
