Jednačtyřicetiletý bývalý kapitán týmu Jan Pavlík se v dresu ledenického Slavoje vrátil na hřiště po zranění kolene po více než roce. Proti Třeboni B zvládl odehrát na hrotu celý zápas a byl velkým přínosem ve hře Ledenic.
Jaký je to pocit po 13 měsících naskočit znovu do soutěžního zápasu?
Bylo to super. Na zápas jsem se těšil, ale zároveň jsem byl i malinko nervózní (úsměv). Nevěděl jsem, co koleno při zátěží udělá a jestli vydrží. A další otázka byla, jak zápas vůbec zvládnu po fyzické stránce.
A přitom jste odehrál celých 90 minut. Bez jediného tréninku…
Ano, to je pravda. Na žádném tréninku jsem před zápasem od zranění v Buku nebyl. Jediný pohyb, kdy jsem se udržoval, bylo kolo. To mi na koleno nevadí.
Koleno tedy zátěž vydrželo?
Na hřišti jsem se cítil dobře. Počítal jsem, že vydržím tak 20 minut. Naštěstí koleno drželo, tak jsem hrál dál. Jen ta fyzička. Ta je horší (úsměv).
S Třeboní jste prohráli 0:1. To váš návrat kazí.
Myslím, že utkání nebylo celkově špatné. Bojovalo se a i herně to bylo dobré. Jen je škoda neproměněných šancí. Na kluky jsem se chodil dívat a pronásleduje nás to už strašně dlouho. No a pak zase dostaneme takový smolný gól…
Pro fanoušky i spoluhráče musí zaznít tato otázka – budete k dispozici i pro zbytek sezony? Pokud se tedy bude vůbec hrát.
Mluvil jsem o tom s trenérem a máme domluvu, že pokud to půjde, tak to zkusím a budu k dispozici.
