Tři dny plné dobrodružství, zábavy, poznávání, her a fotbalu zažili malí slavojáci a slavojačky z kategorie U10. V termínu 29. až 31. květen se poprvé vydali do zahraničí a zúčastnili se maďarského turnaje Balaton Trophy.
Budoucí fotbalové naděje TJ Slavoj Ledenice prolomily další historický milník klubu. Slavoj poprvé totiž vypravil své mužstvo na zahraniční turnaj.
„Je to pár let, co jsme dětem slíbili, že je jednou vezmeme na turnaj za hranice České republiky. Jsme rádi, že se nám povedlo vše zorganizovat a naplánovat. Cíleně jsme vybrali lokalitu Maďarska a přelom května a června, abychom to mohli spojit i s mimofotbalovými aktivitami,“ řekl k cestě do zahraničí za trenérský tým Míra Kučera.
„Díky tomu jsme mohli podniknout i malý výlet po okolí, třikrát jsme se koupali v Balatonu, prošli Siófok nebo si užili společné momenty na ubytování ve městě Kőröshegy. Pro děti byl obrovský zážitek slavnostní zahajovací ceremoniál na hlavním stadionu v Siófoku, který před lety hostil i zápas maďarské reprezentace s Izraelem před 15 000 diváky. I toto bylo pro kluky a holky poprvé, co hráli na ligovém stadionu.“
Při slavnostním ceremoniálu si děti užily pod umělým osvětlením taneční představení, fotbalovou show nebo státní hymny. Na turnaji se představilo ve všech kategoriích celkem 75 týmů z pěti zemí. „Fotbalově nám o nic nešlo. Jako skoro všude jsme byli trpaslík mezi ostatními soupeři.“
Druhý den začal turnaj a los Slavoji přiřadil hned v prvním kole Boskovice-Letovice. „Jedním z našich přání před turnajem bylo, abychom měli neznámé týmy. To se až na Boskovice povedlo. S Jihomoravany jsme se potkali v minulosti na různých místech již dvakrát. Nakonec jsme o to více byli nadšení, že jsme je poprvé dokázali obrat o body a po bezbrankové remíze skvěle vstoupili do turnaje. V Maďarsku se hrálo pro nás neznámým systémem 6+1, musíme ale uznat, že jsme se na něj výborně adaptovali,“ dodal dále Kučera.
I druhé utkání se Slavoji náramně povedlo. S Janočko Academy ze Slovenska prohrál po dramatickém závěru 0:2. „Dlouho jsme drželi bezbrankový stav a měli své šance. Za stavu 0:1 jsme šli do hry vabank. Bohužel po našem tlaku dokázal soupeř vykopnout balon z brankové čáry a místo vyrovnání trefil jejich brankář výkopem přes hřiště prázdnou branku. Ve vápně jsme v ten moment měli po rohu i brankáře.“
„V místy až úmorném vedru jsme pokračovali v programu třetím utkáním s 1. HFK Olomouc a byli jsme šťastní, že jsme našim dětem i po něm mohli říct, že jsme na ně náležitě hrdí. I v tomto utkání jsme z role outsidera dokázali soupeře trápit. Bohužel z toho byla těsná prohra 1:2.“
Následně malí slavojáci nestačili na pozdějšího vítěze turnaje z Energy School Prievidza a prohráli 0:7. „Za nás jsme se statečně prali se silnějším sokem, soupeři jsme museli sportovně pogratulovat. Vyhrál zcela zaslouženě.“
V posledním sobotním utkání pak Slavoj překvapil další výborný tým – 4 Trainerz, který je v mládeži partnerským celkem historicky nejlepšího maďarského týmu Ferencvárosi TC. „Remíza 1:1 byla zasloužená a za nás spravedlivá. K vítězství moc nechybělo, protože jsme bohužel neproměnili dvě vyložené šance. Na druhou stranu je potřeba říct, že soupeř je měl také. Brankáři na obou stranách své týmy podrželi.“
Cestou ze stadionu na ubytování, které bylo vzdáleno asi 25 kilometrů, se tým pro lepší regeneraci zastavil u Balatonu. „Koupačka všem pomohla a prospěla. Malou kaňkou byl návrat na ubytování, protože k večeři jsme dostali úplně stejné jídlo jako k obědu. Tohle pořadatelé nezvládli. Dvakrát nám dali kombinaci řízku s rýží, což už děti jíst nechtěly,“ dodal dále s úsměvem Kučera.
Večer pak na ubytování děti sledovaly společně se staršími protihráči z maďarských týmů finále Ligy mistrů, které se hrálo v Budapešti. I proto to bylo pro místní zajímavější a lákavější. „Více dětí fandilo PSG, takže jejich vítězství se neslo celým areálem.“
Nedělní program začal ranní koupačkou v Balatonu, další prohlídkou města a v rámci turnaje se pak jako první celek Slavoji postavily Bojkovice. „Sice jsme prohráli 0:3, soupeř ale rozhodl opět až v samém závěru. Z naší strany šlo o další velmi povedené utkání.“
Asi nejhorší partii Slavoj odehrál proti polskému Kórniku, se kterým prohrál 0:7. „Byl to takový paradox. Když jsme soupeře viděli hrát, věřili jsme, že ho porazíme, protože opticky jsme byli rychlejší. Bohužel nás dohnaly zdravotní komplikace, zápas jsme dohrávali bez možnosti střídání v sedmi dětech. Poláci nám dali v prvních dvou minutách tři góly a bylo po utkání. Neměli jsme, jak tým okysličit.“
Až v samém závěru turnaje přišla výhra, když Slavoj udolal domácí Siófok 2:1. „Neskutečné sebeobětování a nasazení znamenalo překvapivou výhru, po které existovala ještě šance na postup do nadstavby. Bohužel shoda ostatních výsledků nám nevyhovovala. Na druhou stranu jsme byli rádi, že v decimovaném stavu dětí jsme si mohli dojít pro památeční medaile a vyrazit na dlouhou cestu domů. Snad jediné, co bychom dětem vytkli bylo, že jsme dali za celý turnaj jen čtyři góly. Obrany soupeřů byly ale opravdu na velmi vysoké úrovni.“
„Pobyt u Balatonu byla skvělá zkušenost a věříme, že si to děti budou dlouho pamatovat. Pořadatelé připravili krásný turnaj, který jsme si jako tým užili od prvního do posledního momentu i přes některé zdravotní komplikace. Pokud by se nám naskytla šance, je možné, že v budoucnu se znovu pokusíme někam vyrazit,“ dodal na závěr hodnocení Kučera.
Konečné pořadí turnaje Balaton Trophy:
1. Prievidza
2. Bojkovice
3. 4 Trainerz
4. Boskovice-Letovice
5. Janočko Academy
6. BFC Siófok
7. 1. HFK Olomouc
8. Kotwica Kórnik
9. TJ Slavoj Ledenice
Fotky a další mediální výstupy jsou na klubových sociálních sítích.
