Kapitán, lídr, motivátor, student a správce týmového instagramového účtu. I to je Jan Panuš – sedmnáctiletý kapitán dorostu TJ Slavoj Ledenice. V rozhovoru vypráví o letošním soustředění, uplynulé i nové sezoně. V současnosti trénuje s A-týmem a vyhlíží start sezony 2023/2024.
Panny, máte za sebou s dorostem soustředění. Jaké letos bylo?
Letošní soustředění se povedlo. Počasí nám přálo. Celkově aktivity nebyly nudné. A to nejen pro mě, ale ani pro celý tým. Mimo organizované aktivity bylo také dost zábavy. Ať už po večerech a hraní deskových her nebo podvečerní koukání na fotbal. Myslím si a doufám, že nikdo nebyl nespokojený.
Jak bys ho zhodnotil vzhledem k uplynulým ročníkům? Kolikáté soustředění s týmem to pro tebe bylo?
Tohle soustředění určitě patří mezi jedno z nejlepších. Náplň aktivit byla letos určitě nejlepší, ale celkově jsem si nejvíce užil to soustředění z minulého roku. Celkově to bylo pro mě čtvrté soustředění.
Z mnoha aktivit bys vyjmenoval a vyzdvihl které a proč?
Nejvíce bych chtěl vyzdvihnout fotbalgolf, na který jsme jeli k Hluboké nad Vltavou. Princip této hry byl jednoduchý kopnout balon do jamky, ale trefit se už bylo horší. Dále mezi námi byl velice oblíbený nohejbal nebo fotbal ve sportovním areálu SK Hlincovka.
Co sis ze soustředění odnesl nejvíce? Ať už z pohledu zážitků při dílčích činnostech či zkušeností?
Tak ze soustředění jsem si nejvíce odnesl asi některé hlášky, které tam padly. A samozřejmě zážitky si také pamatuji dost živě a ještě dlouho budu, protože jsou většinou spojeny právě s těmi hláškami.
Můžeš prozradit nějakou hlášku? Nebo je to interní věc týmu?
(úsměv) No, bylo toho poměrně hodně. Ale asi mohu například zmínit Bríšu (Radek Briš, pozn. autora), který zaperlil u jedné snídaně. Padla na něj otázka, co to pije, jelikož jsme si všimli, že si do hrnečku nedal čajový sáček a vůbec to nezaregistroval. A odpověď byla: „Nevím, něco horkého.“
Zhodnoť letošní sezonu dorostu.
Vzhledem k tomu, že to byla pro nás premiéra v dorostu, tak to nebyla úplně katastrofální sezona. Naše vyhlédnuté soupeře (Borovany, Planá) jsme dokázali vždy porazit, ale párkrát jsme dokázali zaskočit i mnohem lepší soupeře jako třeba Velešín. Nebo podle mě nejlepší zápas celého jara i podzimu byla domácí přestřelka s Novými Hodějovicemi. Tahle sezóna byla jednoduše v pohodě.
Máš dva roky do přechodu mezi muže, už nyní se pohybuješ v jejich tréninkovém procesu. Jaká je vize tvoje i týmu dorostu? Kam byste to rádi se současným dorostem mezi muži dotáhli?
Momentálně jsme jako jednotlivci našeho týmu začali trénovat s áčkem. Pro některé jedince to je veliký skok v zapracování na fyzičce a sotva tréninky zvládají, ale mě to upřímně strašně vyhovuje. Makání na trénincích mi nevadí. Velký výkon, který většinou se snažím ze sebe vydat na tréninku, jdu pak ještě vychodit malou procházkou. Doufám, že náš tým se co nejvíce zachová a přivedeme do áčka co nejvíce odchovanců.
Máte těsně před novou sezonou. Jaká podle tebe může být?
Podzim minulé sezóny nebyl výkonnostně špatný, ale jaro bylo mnohem lepší. To znamená, že jsme si na sebe upletli bič na nadcházející sezonu. Moje přání by bylo, abychom skončili někde ve středu tabulky. Ovšem to nebude vůbec jednoduché po odchodu našeho dlouhodobého trenéra a k tomu nám odešlo ještě pár klíčových hráčů. Pokud nepřivedeme nějaké nové hráče, tak jistě budeme potřebovat hodně štěstí na podzim i na jaře.
Založil jsi letos instagramový profil dorostu, který má v Ledenicích velký úspěch. Co plánuješ s profilem pro novou sezonu?
Dělám to naprosto otevřeně a ve většině případů nechávám rozhodovat diváky našeho profilu. Zrovna minulý týden v neděli rozhodovali samotní diváci, jestli příští sezónu bude zájem o pozápasové rozhovory a jasně vyšlo najevo, že od podzimu na našem profilu uvidíte pozápasové rozhovory a mnohem více. Ještě chci velice pochválit kluky od nás z týmu, kteří se mnou při tvorbě kontentu na Instagramu spolupracují. Jakmile po nich něco chci, okamžitě se ozvou. Jsem za to opravdu rád.
Když se ještě na skok vrátíme k loňské sezoně, tak jsi měl v přípravě s Kardašovou Řečicí takový úsměvný moment ve vápně, kdy jsi padl po soupeřově gólu. Na sociálních sítích Slavoje z toho bylo i video. Můžeš ten pád vysvětlit?
Teď nevím, jestli tu otázku mám brát seriózně (úsměv). Ten pád bylo takové zoufalé zakončení mého bránění. Původně jsem si myslel, že míč stíhám, ale jak jde z videa vidět, byla to naprosto ztracená situace.
V uplynulé sezoně jsi vystřídal několik postů na hřišti. Kde se cítíš nejlépe a nevadí ti případná rotace?
Celkově nejradši mám křídlo/krajního záložníka, protože na tom zbožňuju ty sprinty. Střední záložník mi nevadí. Akorát jedinej post, který mi nejvíc vadí je stoper.
Je o tobě známo, že se nebráníš práce s dětmi. Je tedy možné, že tě jednou uvidíme mezi trenéry Slavoje? Jak to vidíš do budoucna?
Nad touhle otázkou jsem již v minulosti sám přemýšlel a odpověď zní, že určitě budu chtít ve Slavoji působit také jako trenér. Ovšem jedná se o velice vzdálenou budoucnost. Jsem tady jako hráč a určitě si nemyslím, že už mám tolik zkušeností na to, abych je mohl předávat dál jako trenér.
A co jiné aktivity kromě fotbalu? Prozraď nakonec něco o sobě.
V týmu mi nikdo neřekne jinak než „Panny”. Na hřišti mě mohou diváci vidět s kapitánskou páskou a na dresu s číslem 2. V osobním životě studuji Střední školu rybářskou a vodohospodářskou v Třeboni, od září již budu v druhém ročníku maturitního oboru Ekologie a životní prostředí – Vodohospodář. Fotbal je už pro mě sport, bez kterého se neobejdu. Můj oblíbený fotbalový klub, za kterým si hrdě stojím, je AC Sparta Praha. Moje oblíbené aktivity jsou dále běhání, večerní procházky, hraní her (FIFA) a taky právě avizované spravování dorosteneckého Instagramu.
