Dlouhé roky trénoval ve Slavoji mládež. Od nejmenších dětí až po dorost, do kterého si vypiplal jednu celou generaci. Po uplynulé sezoně u týmu skončil a letos se věnuje gólmanským tréninkům pro všechny kategorie. K tomu navíc v případě volného času pomáhá i u mladší přípravky.
Po konci u dorostu jsi se rozhodl dělat ve Slavoji gólmanské tréninky. Co tě k tomu vedlo?
Těch věcí bylo vícero. Ležet doma bych asi úplně nevydržel. A chtěl jsem ještě něco málo dělat pro klub. Místní kluky a jednu holku, co mi na tréninky chodí, jsem chtěl více vtáhnout do gólmanského světa. Přijde mi hrozně líto, když vidím, jak borci jen stojí v brance a buď je něco trefí nebo ne.
Zhodnoť podzimní tréninky. Jaká byla účast?
Ono těch tréninků zatím moc nebylo, protože jsme začali až během září. Ale chodí pravidelně pět kluků a jedna holčina. Jsou to různé věkové kategorie. A musím je pochválit, protože zatím opravdu poctivě chodí. To mě těší a věřím, že jim to i vydrží.
Co hráče vlastně učíš a co po nich chceš, aby si z tréninků odnesli?
V podstatě právě to, aby jenom nestáli v bráně, ale aby se aktivně zapojovali do hry. Byli součástí týmu, hry a pomáhali spoluhráčům třeba i přečíslit soupeře. A samozřejmě je učím i úplné základy chytání, protože bez toho to také nejde.
Kdybys měl „porovnat“ myšlenku tréninků a koncepci, s jakým světovým gólmanem bys to porovnal?
Samozřejmě, že úplným průkopníkem je pro mě Manuel Neuer. Ale líbí se mi hra spousty moderních gólmanů. Třeba Allison z Liverpoolu nebo z české ligy Peter Vindahl ze Sparty. Byť to s sebou přináší někdy i úsměvné minely. Ale to k tomu patří.
Co plánuješ dále s gólmanskými tréninky do budoucna?
Určitě budeme pokračovat i během zimní přestávky. Máme umělku, která by nám měla kapacitně stačit. Takže nebudeme zahálet.
Je možné, aby k tobě chodily i děti, které běžně nechytají?
V současné době je nás šest. A myslím si, že je to tak akorát. Jelikož jsem na trénink sám a jedná se o specifický trénink, který je plný různých cviků. Musím pak klukům a holčině ukazovat a potom dbát na správné provádění. A udržet tuhle bandu v soustředění a plné koncentraci je tak akorát… (úsměv)
Chodíš se pak na „své svěřence“ dívat i na zápasy?
Tady mám ještě resty. Bez mučení se přiznám, že jsem na podzim žádný zápas v těchto kategoriích nestihnul. Jezdím nebo chodím jen s mladší přípravkou. Ale určitě se chystám, abych viděl, jestli tréninky mají smysl.
Jistě ale sleduješ po svém konci dorost. Co říkáš na letošní výsledky a výkony?
Kluky z dorostu sleduji. Zaprvé chci říct, že jsem hrozně rád, že se našel někdo, kdo dorost trénuje. Za to novým trenérům děkuji. A přeju jim pevné nervy. Výsledky a ani výkony hodnotit nechci. Já jsem se snažil, aby výsledky, tedy až na derby s Borovany, byly až to poslední, co by mělo kluky zajímat. Takže tohle mi nepřísluší. Ale jsem rád, že většinové jádro zůstalo. Přišli šikovní borci ze starších žáků, takže potenciál je u týmu rozhodně je.
Kromě gólmanských tréninků se dle svého času věnuješ i dětem v mladší přípravce. Byl to pro tebe velký skok z dorostu? Co bys dětem v této kategorii osobně chtěl předávat?
Částečný přesun k nejmenší soutěžní kategorii byl absolutní nezvyk. Je to už sakra dávno, co jsem tyhle špunty trénoval (úsměv). Vůbec se u této kategorie nepovažuji za nějakého trenéra. Na to jsou tam jiní borci. Stejně jako u své skupiny gólmanů bych chtěl i tady klukům dát nějakou radu, jak se postavit k chytání a celkové hře. Ono tady ani tak nejde o chytání, ale opravdu o to, aby se ten, kdo má zrovna rukavice, nebál hrát, nebál se udělat kličku, nebál se něco zkazit. Protože chybami se člověk učí. A v tomto věku se ten pomyslný proutek ohýbá ještě celkem dobře (úsměv). Takže jsem tam takovým pomocníkem a při zápasech hecířem za brankou.
Jde opravdu jen o částečný přesun? Neláká tě vzít zase naplno nějaký tým?
Zatím neláká. Jak se říká, nikdy neříkej nikdy, ale v současné době o trvalém přesunu k malým dětem neuvažuji.
Pozn.: foto je z tréninku mladší přípravky, kde se Petr Salák také věnuje gólmanům