Poslední podzimní zápas mladší přípravky skončil fiaskem. Utkání proti SK Dynamo České Budějovice mělo být pro Slavoj fotbalový svátek. Místo toho se ale na hřišti odehrál nesmyslný zápas, který nikomu nic nedal. Výsledek? Prohra Slavoje zhruba 2:50.
Výborně (myšleno fotbalově a herně) hrající Dynamo nedalo Slavoji sebemenší šanci. To je bez debat. Lidově řečeno – i kdyby Slavoj teoreticky nasadil o několik let starší kluky – herně by stejně jasně nestačil. Čestné góly za Slavoj dali symbolicky dva z tří nejvíce otloukaní kluci – Davídek Pejša a Maty Kučera. Třetí do party byl Maty Šimek.
„Předně je potřeba říct, že hodnocení je čistě můj subjektivní názor a že sportovní kvalita Dynama byla ne o dvě nebo tři úrovně jinde, ale možná ani desátá úroveň by nestačila. Soupeři sportovně gratuluji k velké fotbalové chytrosti, rychlosti a celkovému pojetí hry. To bez debat. Dynamo má jako největší klub na jihu Čech pochopitelně obrovskou kvalitu, ale já se ptám, proč hraje okresní přebor, kde jsou týmy jako my, Nemanice, Nová Ves, Včelná, Trhové Sviny, Borovany, Boršov atd…? Naše děti se na zápas obrovsky těšily, moc dobře samy vědí, kdo je ve fotbale na jihu Čech tým SK Dynamo České Budějovice. Už po pár minutách ale někteří kluci úplně ztratili zájem o zápas. A to hlavně kvůli nesmyslné tvrdosti a dohrávání ze strany soupeře. Podkopávání zezadu, zbytečné dojíždění hráčů nebo brankáře, tahání za dres, strkání… u dětí, kterým je sedm a osm let a všude slýcháme, že je má fotbal hlavně bavit? A při vší úctě to domácí trenér vůbec neřeší? Možná do té doby, než dojde k nějakému vážnému zranění. Jasně, my jsme malinký klub, který chce hlavně pomoci vychovat slušné kluky a holky, chceme hrát co nejvíc fairplay a pro radost, ale co mám pak na dalším tréninku klukům a holkám říct, až se mě budou ptát, proč v zápase byli každou chvíli faulovaní a nikdo nic nezapískal? On ani nikdo nemohl, když chybí rozhodčí a děti mají asi prostě hrát. Pak musím jako trenér utěšovat tři kluky, kteří brečí, protože dostali naloženo tak, že by to v dospělých bylo na hranici žluté a červené karty. Kdyby mi rodiče na další trénink napsali, že tito tři kluci už nechtějí hrát a nepřijdou, vůbec bych se tomu nedivil. Tohle opravdu chceme? Veřejně říkám, že o jarní odvetu s Dynamem nemáme zájem. V zápise z utkání se stejně objeví něco úplně jiného, než se dělo na hřišti. Za nás nejvíce faulující hráč Dynama, místy až zákeřně, s číslem 9 navíc v zápise vůbec není. Na podzim jsme si zahráli krásné zápasy s mnoha týmy, které jsou na podobné úrovni. To je pak pro všechny přínos, ne dostat co nejvíc fyzicky naloženo a brankový příděl,“ říká za trenérský tým Michal Heřman. „Dále se chci veřejně omluvit za kolegu, který po jednom z mnoha tvrdých dojetí vyjel na domácího trenéra. Emoce bychom měli ustát i v nepříjemných chvílích. Hned poté, co jsem faulovaného kluka utěšil, jsem to kolegovi jasně řekl, aby emoce ovládl. Na jeho obranu je potřeba říct, že se snažil chránit naše pomlácené kluky. Po zápase jsme si některé situace s domácím trenérem v pohodě vyříkali. Můj osobní názor je, že v této soutěži nemá klub velikosti Dynama co dělat. Ať hraje krajský přebor a se sobě rovnými týmy turnaje. Ale okres ať nechají pro týmy okresní úrovně. Chtěl bych ještě na závěr poděkovat všem svým klukům a holkám, protože vydrželi po celou dobu hrát důstojnou roli.“
SK Dynamo České Budějovice – TJ Slavoj Ledenice 50:2 (zhruba)
Branky: Pejša, Kučera
Ledenice: Šimek, Pejša, Čížkovský, Prokopová, Kučera, Majer, Feitl, Hruška, Kouba, Fríd, Janouchová, Šťastný, Kadleček